Jestli odejdeš, půjdu s tebou. Jestli zemřeš, vem mě s sebou.

Červen 2008

Výčitky

19. června 2008 v 20:36 | Irma |  Básničky
V konečcích prstů cejtim ledový chvění,
Nutí mě to, nutí k zamyšlení.
Dej mi šanci dál žít,
Nenech mě spát,
V noci nechci už snít,
Nechci si hrát.
Chci jen trochu času,
Do svítání,
Bez tvýho hlasu,
A pohrdání.
Nemám v úmyslu tě týrat tunou prázdnechj slov,
Jdi si klidně ven a nějakou si tam ulov.
Nemám v úmyslu ti řikat, jak máš žít,
Chci jen od tebe pryč a zas normální být.
Nemáš šanci, že snad poslechnu si výčitky tvý,
Nepochopils totiž, co v mym rozhořčení tkví.
Je mi vážně u prdele koliks jich měl,
Zajímá mě jenom, žes s mojí nej kámoškou šel.
Chci vás vidět trpět, jak já teď trpím,
Snesu dost věcí, ale zradu nestrpím.
V konečcích prstů cejtim ledový chvění,
Nutí mě to, nutí k zamyšlení. . . . .

život, přátelství a smrt

19. června 2008 v 10:03 | Irma |  Citáty a moudra
Citáty o životě:
Žijeme, jak můžeme, říkají, když není dovoleno žít, jak chceme.

Vždyť ten lidský život je hra kostkami. Když nepadne ti, čeho bylo zapotřebí, tož naprav uměním, co padlo náhodou.
Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že vy jste pilot.
Život se nedá slovy dostatečně vyložit, jen žít.
Když si uvědomíme a pochopíme, že náš pozemský život trvá jen určitý čas - a že nevíme, kdy ten čas vyprší - začneme žít každý den naplno, jako by to byl jediný den, který nám ještě zbývá.
Citáty o přátelsvtí:
Přítel je, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád.
Láska může zemřít na pravdu, přátelství na lež.
Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přátele.
Štěstí přátele získává, neštěstí prověřuje.
Přítel je ten, kdo přichází, když ostatní odcházejí.
Citáty o smrti:
Smrt je jen další cesta ,tak poďte :)
Žít v srdcích, která zde zanecháváme, znamená nezemřít.
Neobjevil-li člověk nic, pro co by zemřel, není připraven a hoden žít.
Kamarád je někdo, komu se můžete svěřit se svými problémy. Přítel je někdo, komu se můžete svěřit se všemi svými problémy. Smrt je něco, co vaše problémy vyřeší.
Citáty v latině:
Veni, vidi, vici. - Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.
Alea iacta est. - Kostky jsou vrženy.
Exceptio confirnat regulam. - Výjimka potvzuje pravidlo.
Uni navi ne committas omnia. - Nesvěřuj všechno jedné lodi.
Acta est fabula. - Hra je u konce.
Aliud dicunt, aliud faciunt. - Jedno říkají, druhé činí.
Contumelliam si dices, audies. - Budeš-li pomlouvat, sám také pomluvu uslyšíš.
Debeo, ergo volo. - Musím, tedy chci.

A blesky křižovaly oblohu

19. června 2008 v 9:49 | Irma |  Obrázky
nádherná bava . . . . .

Obrázky

19. června 2008 v 9:46 | Irma |  Obrázky
nádhera. sem bych si chtěla lehnout a spát, spát a spát . . . . . jenom bych se bála klíšťat . . . . no co, nic není dokonalý . . . .
tohle je taky krásný . . . . miluju vodu

Jen smutek

15. června 2008 v 22:30 | Irma |  Básničky
Spoléháš se na své okolí,
každá bolest časem přebolí.
Naučíš se s tím žít,
i když nebudeš to chtít.
nemáš na výběr,
jen smutek a splašek sběr,
jsi jako kontejner.

Nathaniel

14. června 2008 v 8:26 | irma |  Básničky
Jeden padlý anděl po zemi chodí,
Blátem a špínou se tu brodí.
Jako Nathana všichni ho znají,
On jim pomáhá, ale oni mu nepomáhají.
'Můj padlá synu, shoď ze sebe špínu.
Čekám tě tu nahoře, ve své hvězdné oboře.'
Praví Bůh a čeká návrat anděla,
Nathaniel protestuje:,to se přece nedělá.
Úspěchu dosáhnu klidně sám,
Už teď lidem dost pomáhám.
Tisíckrát lépe než oni tě znám,
A přesto lidi raději než tebe mám'.
Tak bůh anděla dnes trestá,
lidmi zacpaná je na popraviště příjezdová cesta.
Všichni chtějí vidět smrt bytosti,
Která je jako oni z masa, krve a kostí.
Slunce zapadá, už nastává čas,
Bůh chce nás zbavit další ze svých krás.
Hlavu andělovy do gilotiny dal,
Nemohl se ubránit tomu, aby se nezasmál.
Tři, dva, jedna, teď.
Gilotino dolů leť.
Až nyní začínají lidé smutní být,
Kdyby si to uvědomili dřív, mohl Nathaniel žít.
Všichni pomalu popraviště opouští,
Anděl kdesi v pekle jim pro dnes odpouští.
Zítra možná znovu vstane,
A poruší zákony bohem dané.
Ne proto, aby lidi štval,
Ale proto aby bohu den co den nějak ubližoval . . . . .

Welcome

8. června 2008 v 8:32 | Irma |  Kam s tím?
Vezměme to zkrátka. Založila jsem si nový blog, takže vítejte na něm, kde znáte nějaký z mých blogů (www.green-world.blog.cz, www.horkyze.blog.cz, www.ice-eye.blog.cz) možná vás trochu překvapí, že na tomhle blogů není nic o hudbě . . . . . tenhle blog je víc o mém nitru o mých pocitech . . . bla, bla, bla . . . . . .
Tak doufám, že se vám i tehle blog bude líbit . . . . . . Irma

Navždy tě milovat a nenávidět:

8. června 2008 v 8:25 | Irma Corwin |  Básničky
Proč mě zase vůbec nezajímáš,
Proč se na mě takhle díváš?
Nemyslíš, že už je toho dost,
Začínám mít vážně zlost.
Už tě nezajímám tak jako kdysi,
Loď se potápí, prchají z ní krysy.
Láskou dávno k tobě nehořím,
Do dlaní svou tvář zabořím.
Všechny slzy za čas odtečou,
Veškerou bolest s sebou odvlečou.
Já s nimi odteču někam do oceánů,
Budu smutný bavič bohatých dam a pánů.
Navždy tě budu milovat a taky nenávidět,
Provždy budu nikdo, i když mi patří svět.

Na rozcestí

8. června 2008 v 8:10 | Irma |  Básničky
Na rozcestí naše osudy se rozchází,
na rozcestí láska se nachází.
Na rozcestí navždy cítím tvou vůni,
na rozcestí vytvořila jsem tůni.
Cesty se rozchází,
přesto miluji tě,
když slunce zachází,
znovu zabiju tě.
Na rozcestí leží mrtvé tělo,
na rozcestí dál se ti nechtělo.
Na rozcestí zůstaneš navěky sám,
na rozcestí i já teď umírám.
Cesty se rozchází,
pak se znovu sejdou,
Když slunce zachází,
city jen tak neodejdou.

Kdo je Irma Corwin

8. června 2008 v 8:01 | Irma |  Irma Corwin
Moje pravé jméno je Patricie, moje nejznámější přezdívka je green a tohle je moje ''umělecké'' jméno. Narodila jsem se v roce 1992, takže touhle dobou už mi je víc jak půl roku 16.
Ráda poslouchám hudbu, dívám se na filmy, fandim hokeji, chodím na procházky a píšu.
Momentálně studuju první ročník střední odborné školy, obor kosmetika.
Mám ráda zábavu a kamarády, nemám ráda nácky, tokio hotel, plešku(učitelka) a špatnou náladu . . . . . . .
Kdyby vás ještě něco zajímalo klidně se zeptejte, ráda vám odpovím. Irma

BŮH- báseň

8. června 2008 v 7:53 | Irma |  Básničky
Bůh má být mým pánem,
já jeho věrnou ovečkou,
bude padat volným pádem,
až zatřesu mu židličkou.
Mám dodržovat přikázání,
on mi potom odpustí,
o tom jak se cítím nemá zdání,
když ho potřebuju, tak mě opustí.
Jo bůh je králem tohohle světa,
ale nevim proč jen on má mít právo veta.
Tolik revolucí už tu bylo,
a jemu to furt nestačilo.
On se snad nikdy nepoučí . . . . .