Jestli odejdeš, půjdu s tebou. Jestli zemřeš, vem mě s sebou.

Nathaniel

14. června 2008 v 8:26 | irma |  Básničky
Jeden padlý anděl po zemi chodí,
Blátem a špínou se tu brodí.
Jako Nathana všichni ho znají,
On jim pomáhá, ale oni mu nepomáhají.
'Můj padlá synu, shoď ze sebe špínu.
Čekám tě tu nahoře, ve své hvězdné oboře.'
Praví Bůh a čeká návrat anděla,
Nathaniel protestuje:,to se přece nedělá.
Úspěchu dosáhnu klidně sám,
Už teď lidem dost pomáhám.
Tisíckrát lépe než oni tě znám,
A přesto lidi raději než tebe mám'.
Tak bůh anděla dnes trestá,
lidmi zacpaná je na popraviště příjezdová cesta.
Všichni chtějí vidět smrt bytosti,
Která je jako oni z masa, krve a kostí.
Slunce zapadá, už nastává čas,
Bůh chce nás zbavit další ze svých krás.
Hlavu andělovy do gilotiny dal,
Nemohl se ubránit tomu, aby se nezasmál.
Tři, dva, jedna, teď.
Gilotino dolů leť.
Až nyní začínají lidé smutní být,
Kdyby si to uvědomili dřív, mohl Nathaniel žít.
Všichni pomalu popraviště opouští,
Anděl kdesi v pekle jim pro dnes odpouští.
Zítra možná znovu vstane,
A poruší zákony bohem dané.
Ne proto, aby lidi štval,
Ale proto aby bohu den co den nějak ubližoval . . . . .
 


Komentáře

1 Vikina.jandis Vikina.jandis | Web | 16. června 2008 v 20:21 | Reagovat

celkem dlouhý,ale pěkný... igdyž já mám c řikat s tou svou básní "na rozloučenou" =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama