Jestli odejdeš, půjdu s tebou. Jestli zemřeš, vem mě s sebou.

Září 2008

News

23. září 2008 v 13:41 | Irma |  Kam s tím?
Tak nějak uvažuju o tom, že tenhle blog zruším. Stejně sem nikdo nechodí. Navíc mám toho teď ve škole dost a k tomu jetě mám brigádu, která mi bere zbytak volného času a když jsem pak o víkendu doma sotva si zajdu do mailu a nechce se mi sedět u počítače pstá pořád nějaký články . . . chci bejt s kámošema, když si teď zase všicmi ž existuju(ne všichni, někteří to vědí dýl). . . . zkrátka . . .
Já ještě nevím jak to bude . . . . . uvidíme, čas nám to všem ukáže

Irma aneb jak jsem přišla ke svému jménu

10. září 2008 v 13:26 | Irma |  Kam s tím?
Dnes je 10.září a svátek má Irma, tedy já. Není to sice moje pravé jméno, ale to nevadí, už ho totiž beru jako vlastní. . . .
Chci vám říct, jak jsem k tomu jménu přišla. Asi před rokem na podzim mi kamarádka řekla o organizaci jménem antifa (www.antifa.cz). Nejdřív jsem o antifě nic nevěděla, ale když jsem se dozvěděla, co dělá fakt se mi to líbilo.
Hrozně ráda všude čmárám, po zdech, na sešity, na plakáty . . . a tak jsem všude začal psát antifa. Ale kdokoli, kdo viděl, že to píšu mi řekl, že píšu zvláštní i, takže jsem si řekla, že potřebuju přezdívku na I. Dřív se mi hodně líbilo jméno Iris, ale teď už se mi moc nelíbí. Tak jsem prolistovala kalendář a vybrala jsem si jméno Irma. A jelikož mám ráda, když je jméno celé, řekla jsem si, že si musím vybrat i příjmení. . . .
No v té době se mi hrozně líbil film Underworld, řekla bych, že byl v té době asi můj nejoblíbenější. Hlavní hrdina se jmenoval Mike Corwin a jeden jeho předek se jmenoval Alexander Corwinus. Irma Corwinus mi přišlo zvláštní, takže vyhrálo Irma Corwin.
Téda, tak to bylo fakt dlouhý vysvětlování. Ale jsem ráda, že jsem se mohla vypsat . . . vaše Irma

Co život dal a 'přátelé' vzali???

9. září 2008 v 14:35 | Irma |  Kam s tím?
Co život dal a 'přátelé' vzali??? Odpověď je jednoduchá. Štěstí. . . . .
Jeden by řek, že to není možný, že si jenom vymejšlim, ale to není pravda. Neřikám, že všichni moji přátelé se na mě vykašlali, spíš opačně. Věčinou ty lidi, který sem považovala za kamarády, ne nijak extra důležitý se ukázaly lepší, než lidi, který sem měla mrtě ráda.
Nevim, možná sem moc přecitlivělá, ale štve mě, když je někdo můj kámoš a pak najednou se něco stane a on nejeví totální zájem. A nejedná se jenom o jednoho člověka, je jich víc. Možná to má spojitost s tim, že začal novej školní rok, ale nevim . . . . .
Asi vám vážně musí připadat debilní, že kvůli kámošům nejsem šťastná, ale oni jsou u mě na prvnim místě, před nima už nic není, tak mě to vždycky děsne veme.
Naštěstí pořád existujou lidiá, na který se můžu spoluhnout, že i kdyby byli na druhym konci světa snažili by se mi pomoct . . . . a to už je celkm příjemný pocit.
vaše Irma Corwin