Jestli odejdeš, půjdu s tebou. Jestli zemřeš, vem mě s sebou.

Červen 2009

Můj blog slaví 1.narozeniny

30. června 2009 v 18:37 | Irma Corwin |  Kam s tím?
Ty jo, dneska jsem se jen tak koukala na věci na svym blogu a najednou mi došlo, že je to víc jak rok, co mám blog. A já na to )úplně ZAPOMNĚLA!!!
No jo, skler=oza nebolí, ale člověk se při ní naběhá . . . . vždyť to určo znáte.

tak lidičky přeju všem hezký prázdniny a pokusim se te%d, pokud bude čas, se blogu víc věnovat!!!
Irma Corwin

13.kapitola- Přátelství

30. června 2009 v 10:33 | Irma Corwin |  Příteli můžeš věřit
Moc se omlouvám, že sem kapitolky moc nepřibývají, ale nějak na to není čas. Už mi stačí jen přepsat čtyři kapitolky a dalších šest už mám . . . .. .
Ať se vám to líbí . . . .

Violu ráno neprobudil Lucian jak čekala, probudila ji nějaké tichá, tupá rána, jako když knížka spadne na koberec.
Zašmátrala kolem sebe v posteli, ale Luciana tam nenašla.
Prudce vstala a rozhlédla se po pokoji. Lucian stál vedle jejího stolu a pokládal na něj knížku.
,Nechtěl jsem tě probudit.´zašeptal, když si všiml, že je vzhůru.
,Měl jsi mě vzbudit.´napomenula ho a vstala z postele.
,Když ty jsi tak sladká, když spíš . . . . jako panenka.´řekl a šibalsky se usmál.
Viola na něj jen vyplázla jazyk a šla ke dveřím.
,Kam jdeš?´zeptal se, když viděl, že chce odejít.
,Mám žízeň, tak se jdu napít.´vysvětlila mu.
,Počkej!´přikázal, když stál vedle ní. Nadlidskou rychlostí vyrazil ze dveří a během dvou vteřin byl zpět se sklenicí jablkového džusu v ruce.
,Prosím madam´řekl a podal jí sklenici.
,Děkuji.´usmála se a napila se.
,Když už jsi vzhůru splnil jsem, co jsem slíbil, takže už bych měl jít.´řekl a podíval se k oknu, za kterým byla stále tma.
,Dobře, ale . . . . přijde večer?´
,Pokud budeš chtít, můžeš přijít ty za mnou, hned po škole.´navrhl.
,Tak jo, a kam mám jít?´zjišťovala.
,Do lesa, budu tam na tebe čekat.Sice bych si tě mohl vyzvednout před školou, ale . . . . . ´
,Ale nemůžeš, je mi to jasné. Slunce.´dořekla za něj.
Nejde o to, že by mi nějak ubližovalo, ale není mi to příjemné, opravdu.´řekl a lehce se zašklebil.
,Dobře, tak já tam hned po škole dorazím.´slíbila.
,Skvěle.´řekl a vzal ji za ruku.
Ruku v ruce spolu šli k oknu. Tam ji Lucian objal.
,Opatruj se mi.´zašeptal jí do ucha a zmizel.
Viola přivřela okno a vrátila se do postele. Cestou si ze stolu vzala knihu (Obraz Doriana Graye) a začala číst.
Příběh té knihy byl zajímavý, ale Viola na něj dnes neměla náladu. Dnes se chtěla radovat, chtěla dávat najevo štěstí, které jí potkalo a zaplavovalo.
Odložila knihu a vstala z postele. Začala se probírat svým šatníkem a vybírat si oblečení. Hned po škole chtěla jít ze Lucianem, jak slíbila, a moc jí záleželo na tom, jak bude vypadat.
Nakonec se rozhodla pro černé, krajkové šaty a stejné baleríny, které si včera koupila.
Své dlouhé, rovné vlasy si důkladně pročesala a lehce nalakovala. Oči si zvýraznila černou tužkou, ale jen lehce, nic se nemá přehánět.
Prolétla kuchyní, aniž by komukoliv cokoliv řekla a vydala se do školy.
Připadalo jí, že čas se hrozně vleče. Měli jen 6 hodin, ale jí to připadalo jako 6týdnů.
Celou dobu nervózně poklepávala nohou, jakoby tím mohla alespoň trochu urychlit čas.
,Co dneska děláš?´ptala se jí Serena, když se v šatně převlékaly.
,Proč?´
,Mohly bysme něco podniknout.´navrhla Serena.
,Promiň, ale já už něco mám.´řekla Viola a bez rozloučení odešla.
Šla velice rychle, skoro utíkala, až když se dostala k poslední lampě na ulici, asi 30m od začátku lesa, zpomalila.
Pomaleji došla ke kraji lesa a mezi stromy hledala tu známou, bledou tvář.
Zpoza shluku stromů vyšel Lucian s jeho osobitým, okouzlujícím úsměvem.
,Jsem rád, že jsi tu.´řekl a vzal ji za ruku.
,To já taky.´usmála se na něj.
,Víš, že ti to dnes sluší, tedy jindy ti to také sluší, ale dnes je to . . . . zkrátka jsi nádherná.´lichotil jí.
,Díky.´řekla a zčervenala.
Lucian se jen pousmál na d jejím počínáním.
,To tě ani nezajímá, kam jdeme?´zeptal se po chvíli.
,To si piš, že mě to zajímá.´ujistila ho.
,Chci ti něco ukázat.´
,Co?´ptala se nedočkavě.
,Své sídlo.´pronesl hrdě Lucian.

Obrázky 2

29. června 2009 v 15:55 | Irma Corwin |  Krev





¨


















Obrázky 4

29. června 2009 v 11:30 | Irma Corwin |  Upíři
Tak to téhle rubriky už jsem nějaký pátek nic nepřidala, tak jsem si dneska řekla, že bych konečně mohla něco přidat.





Tiško, zlatko . . . . . . .





x1pnprgmi5o53pcqj6upmbpev0.jpg







vamphj1.jpg


Zobrazit obrázek v plné velikosti




















Mlaá změna designu

29. června 2009 v 10:41 | Irma Corwin |  Ostatní
Znáte to, změn je život . . . . no a já ani nevím proč, ale nějak se mi dneska chtěla ten design změnit, tak jsem to prostě udělala . . . .
Tak doufám, že se bude líbit.
A ještě bych se chtěla omluvit, že tu pořád není další kapitola Příteli můžeš věřit, ale já na to nějak nemám čas . . . . ale polepším se, I´m promise!!!
Irma

Myšlenky- 27.6.2009

27. června 2009 v 8:25 | Irma Corwin |  Myšlenky a pocity
Lidišky, mco se omlouvám, že troho sem moc nepřibývá, ale ačkoliv včera začaly prázdniny čas mi nějak chybí. Dneska máme rodinnou oslavu a zítra už taky něco mám, ale pokusím se sem ještě dneska večer něco hodit. Musim přepsat další kapitoly k Příteli můžeš věřit, už mi jich zbávý přepsat jenom 5 a pak budu moct konečně pokračovat.
No nic. Musím vám zdělit jednu novinky, chci piercing do jazyka, ale mámka o tom zatim nechce ani slyšet a s tátou jsem o tom ještě nemluvila, tak nevim. Ale prostě ho chci, jeden mi nestačí.

Twilight s českým dabingem

27. června 2009 v 8:12 | irma Corwin |  +Stmívání(Twilight)+
Lidi už jste to viděli??? Já jo, i když jenom asi minuty, ale myslela jsem, že snad ty lidi, co to dabovali zabiju!!!!!
Je to totálně naporosto příšerný. NENÁVIDIM DABING!!!!!
Pro ty, kteří to ještě neviděli tu mám jednu adresku, tam se na to můžete podívat.


Peter vyhrál sázku!!

22. června 2009 v 21:26 | Irma Corwin |  Herci
Určitě víte o tom, že Robert a Peter se vsadili . . . . .
Pro upřešnění informací se vsadili o to, že když Peterův profil do 19.června navštíví 500.000 tak bude Robert zpívat single ladies na Hollywood Blv. Podud by Peter prohrál dal by Robertovi svoji Twilight židli.
No a jak už jste jistě pochopili Peter vyhrál.
Tady je Videiko, ve kterym děkuje všem následovníkům . . . . jen tak mezi námi, ten chlap je vážně magor!!!


12.kapitola- Rozhodnutí

20. června 2009 v 10:13 | Irma Corwin |  Příteli můžeš věřit
,Pojďte dál.´řekla ponuře Viola a netrpělivě začala chodit sem a tam po pokoji.
,Krásný večer Viola.´pozdravil ji, když už byl v jejím pokoji. Jako vždy se opíral o parapet.
,Vám taky.´odpověděla roztržitě.
,Stalo se něco?´zajímal se hned.
,Ne, jenom . . . . . ještě jsem se nerozhodla.´přiznala sklesle a konečně se zastavila. Posadila se na postel.
,Tak to ti budu muset dát víc času.´smál se.
Viola zabořila obličej do polštářů. Možná by mu opravdu měla dát šanci, byl to přeci její přítel a příteli můžeš věřit.
Náhle ucítila Lucianovu chladnou ruku na svých zádech. Jemně ji hladil.
,Ani nevíš, jak mě mrzí, že ti působím bolest, ale potřebuji, abys mi dala druhou šanci. Polepším se, slibuji.´
Viola zvedla hlavu z polštářů a zkoumavě se zadívala do Lucianových nádherných očí.
,Tak dobře.´souhlasila nakonec.
Lucian se usmál, celý se rozzářil.
,Děkuji.´řekl a objal Violu.
,Není zač.´usmála se.
,Ale je .´protestoval.
,Ne opravdu není. Nemusíte mi za nic děkovat, vážně.´oponovala mu.
Lucian ji pustil ze svého pevného sevření.
,Mohu tě o něco požádat?´zeptal se.
,O co?´ptala se nedůvěřivě.
,Mohla by jsi mi přestat vykat, prosím. Víš, připadám si staře, když mi vykáš.´přiznal.
,V tom určitě nebude problém . . . . a když už jsme u toho věku, kolik ti vlastně je?´neubránila se nezeptat.
,25, tedy podle vašeho lidského věku.´
,A podle upířího?´
,Řeknu ti to pod jednou podmínkou.´požadoval.
,Pod jakou?´
,Nesmíš se smát a říkat mi, že jsem starý.´usmál se.
,Nebudu.´slibovala.
,No tak dobře. Je mi 376.´přiznal.
Viola se na něj jen dívala s vykulenýma očima a otevřenou pusou. Když si to uvědomila, okamžitě ji zavřela.
Lucian se na ni jen s úsměvem díval a čekal, co k tomu řekne.
,Waw.´vydala ze sebe po chvíli Viola.
Lucian se usmál ještě víc.
,Musel jsi toho tolik zažít.´pronesla fascinovaně.
,Ano, to je pravda. Bylo toho dost, ale většina těch věcí je . . . . no pro tebe nevhodná.´řekla a omluvně se na ni usmál.
,A řekneš mi něco z toho, co je pro mě vhodné?´
Lucian nad tím jen s úsměvem zakroutil hlavou.
,Už by jsi měla jít spát.´upozornil ji po chvíli.
,Ty už chceš jít?´ptala se udiveně.
,Mohu tu zůstat, pokud chceš . . . . . . ale před úsvitem odejdu.´
,Zůstaň tu.´žádala ho.
,Dobrá, ale už jsi spát.´
,Ale jen pod podmínkou, že než odejdeš. Tak mě vzbudíš.´naléhala.
Lucian přikývl a lehl si na postel vedle Violy. Ta se mu uvelebila v náručí a přikryla se peřinou.
Lucian ji ještě políbil na čelo na dobrou noc a Viola usnula klidným, bezesným spánkem.

Super animka Emeta

16. června 2009 v 12:56 | Irma Corwin |  Herci

K tomu ano fakt není, co dodat . . . . . .


Myšlenky-15.6.2009

15. června 2009 v 19:32 | Irma Corein |  Myšlenky a pocity
ze začátku bych se chtěla omluvit, že to tu moc nepřibývá, ale jsem teď u táty, takže na to není moc čas, ale snažím se . . . .

A co se týče mojí nálady . . . . . .no fakt děs. Jsem hrozně unavená, zmatená . . . . . . a je mi hrozný VEDRO!!!!! nesnášim vedro!!!!!

No, už asi půl hodiny vůbec nemluvim, takže se mi ani nechce nic psát. Možná sde ptáte proč nemluvim, no protože sem se pohádala se setrou, nic důležitýho! Občas fakt ráda mlčim a tohle je ten případ . . . . .
No nic lidišky, pište komenty, choďte sem a radujte se ze života . . . . . . Irma

11.kapitola- Dopis

15. června 2009 v 10:13 | Irma Corwin |  Příteli můžeš věřit
Ráno Violu vzbudil budík, který jí jako obvykle připomínal nepříjemný fakt a to ten, že dnes opět musí jít do školy.
Rozespale si promnula oči a posadila se. Když si chtěla vzít z nočního stolu mobil, aby zkontrolovala, kolik je hodin zjistila, že na stolku je něco, co na něj rozhodně nepatří. Dopis, na němž bylo úhledně napsáno Violino jméno a vedle toho ležela krásná rudá růže.
,Sakra.´zaklela viola, protože jí došlo, že dopis i růže jsou od Luciana, což znamená, že byl v jejím pokoji, když spala. Mohl jí ublížit, když tu byl, ale on to neudělal. Možná, Možná mu na ní opravdu záleželo.
Natáhla se pro dopis a prsty se letmo dotkla té krásné růže. Třesoucími se prsty dopis pomalu otevřela. Neuvěřitelně moc se děsila toho, co se v dopise píše. Ale možná se není čeho bát.
Vytáhla přeložený list dopisního papíru a začala číst.
,Drahá Violo.
Vím, že bych ti neměl psát, ale nemohu jinak. Chápu, že jsem pro tebe nebezpečný, tedy, že si myslíš, že jsem, ale opak je pravdou.
Nechci ti ublížit, protože jsi pro mě důležitá. Nemůžu ti ublížit, protože bych tím ublížil i sám době.
Proto tě prosím má drahá Violo, rozmysli si to ještě, zvaž všechny možnosti.
Tvé rozhodnutí budu samozřejmě akceptovat, ale přiznávám, že bych byl rád, kdybychom mohli být znovu přáteli.
Dnes v noci si přijdu pro odpověď.´
Viola se zhluboka nadechla.
Co teď bude dělat? Co když mu večer řekne, že už ho nechce vidět a on jí ublíží?? A co když proste odejde?? Nebo možná mu poví, že to cítí stejně jako on.
Brouzdala ve svých myšlenkách a chtělo se jí brečet, cítila se hrozně bezmocná a slabá.
,Violo, ty dnes nejdeš do školy?´vyrušila ji z přemýšlení její matka.
,Mami, mě je nějak blbě. Nemohla bych dneska zůstat doma?´prosila Viola.
,Co se děje?´ptala se hned starostlivě její matka.,Máš teplotu nebo tě bolí b krku?´
,Ne. Bolí mě břicho a je mi celkově tak nějak zle.´popisovala svůj stav Viola.
,Dobře, tak do školy nechoď.´řekla matka pohladila ji po tváři.,Odpočiň si.´
,Děkuju.´řekla s úlevou Viola.
,Není zač.´usmála její matka a odešla.
Viola se zachumlala do peřin a po chvíli znovu usnula. Zdály se jí sny o nadcházejícím večeru. Některé byli šťastné, jiné smutné a některých tekla krev, Viola krev.
Probudila se celá zpocená z té poslední noční můry, ve které jí Lucian vysál až do sucha. Před očima měla stále jeho šibalský úsměv.
Oklepala se, jakoby ze se mohla smést ten nepříjemný pocit, který z toho všeho měla.
Podívala se na hodiny bylo něco málo po půl jedné. Takže to večera zbývá ještě dost času, dost času na rozmyšlení.
Vstala z postele a šla se osprchovat, potom se byla najíst, její matka udělala palačinky, a nakonec se vrhla na povinnou četbu. Vzala si obraz Doriana Graye a začala číst.
Nebylo toho moc, co dělala, ale stejně to zabralo nějaký čas. Navíc teď na podzim se stmívá brzy, takže když se odtrhla do poutavého čtení zjistila, že venku už je tma.
Položila knížku na noční stolek a rychle se oblékla to tmavých džínů a černého tílka. Ustlala ji postel a začala si uklízet pokoj, ale najednou se ozvalo lehké zaklepání na sklo.
Okamžitě jí došlo, že už nemá žádný čas na rozmyšlenou, musí mu odpovědět. Ale ona se ještě nerozhodla, měla na to příliš málo času. Co mu poví . . . . . .?

Peter se vsadil s Robem

14. června 2009 v 18:14 | Irma Corwin |  Herci
Z mého překladu jsem zjistila to, že se Peter vsadil s Robem že bude mít na Twiteru 500.000 odběratelů v týdnu. Tohoto cíle musí dosáhnout nejpozději do půlnoci tichomořského času 19. června. .Potom jsem pochopila tom že pokud prohraje Rob tak bude zpívat písničku od Beyonce a tancovat v bikinách? xD Samozdřejmě Peter dá ptm nahrávku na youtube xD (ale nepochopila jsem co udělá Peter když prohraje)
Takže všichni kdo mají Twiter tak si ho povidě musí přidat xD a šířit zprávu dál xD

The search for 500K followers on Twitter


zdroj: http://renesmee-cullen.blog.cz

Stmívání. Úplný průvodce k filmu

14. června 2009 v 10:06 | Irma Corwin |  +Stmívání(Twilight)+

Stmívání. Úplný průvodce k filmu

Autor: Mark Cotta Vaz

Datum vydání: 3. 6. 2009
Běžná cena: 399.00 Kč

(
ZDE
si to můžete obědnat za 319 Kč)
Anotace:

Světový bestseler a mezinárodní fenomén stvořený americkou spisovatelkou Stephenie Meyerovou je nyní rovněž úspěšným filmem!
V tomto průvodci najdete spoustu barevných fotografií, zajímavostí z natáčení filmu Stmívání, tajemství skrytá za nejdramatičtějšími scénami a exkluzivní rozhovory. Nahlédněte spolu s režisérkou a producenty do zákulisí a poznejte důvěrně atmosféru, v níž vzniká nový film.

Rozměr:210x285 mm, vázané.



10.kapitola-Nuda

10. června 2009 v 10:13 | Irma Corwin |  Příteli můžeš věřit
Následující den ve škole se podobal tomu předchozímu. Viola opět neměla ponětí o tom, co se kolem ní děje, takže když jí o hodině chemie vyvolala učitelka a zeptala se jí, co právě probírají, Viola jí nic neřekla, jen se dívala do země. Takže ve studijním průkazu přibyla jedna pětka z chemie.
,Violo sakra, co se děje?´ptala se podrážděně Serena, když seděli v jídelně u oběda.
,Co?´zeptala se nepřítomně Viola a odtrhla oči od nevábně vypadající polévky.
,Co se ti stalo? Včera si byla taky divná, ale dneska je to snad ještě horší.´řekla Serena a vyčítavě se na Violu podívala.
,Já jsem jenom . . . utahaná.´řekla mdle Viola a ochutnala polévku, okamžitě si ale zase vyprskla do talíře. Oběda už se nedotkla.
Po obědě se Viola vydala domů, cestou přemýšlela o tom, co jí říkala Serena. To vážně vypadala tak strašně? To na ní opravdu bylo tolik vidět, že ji něco trápí?

Celé odpoledne se Viola nudila. Četla, učila se, uklidila si pokoj, psala e-maily svým známým. Nic z toho ji ale nebavilo. Zkrátka už si zvykla na to, že trávila hodně času s Lucianem. Věděla, že trávit čas v jeho přítomnosti je nebezpečné, ale byl to přeci její přítel.
Vážně začala uvažovat o tom, že by ho šla najít. Chtěla se mu omluvit za to, co řekla a jak se chovala a chtěla ho poprosit, aby se s ní zase vídal. Nevěděla, kam by ho měla jít hledat, ale třeba by byl v tom lese, kde se potkali poprvé. Ale plány jí zkřížila její máma, která vešla do pokoje a vytrhla jí z přemýšlení nad tou cestou.
,Violo?´řekla váhavě.,Můžu tě rušit?´
,Jo, poď dál.´řekla viola a celým tělem se na židli u počítače natočila ke dveřím.
,Zora navrhla, že bychom mohli jít do kina na nějaký film. Všichni společně už jsem dlouho nikde nebyli a potom bychom mohli jít nakupovat a . . . . ´
,Nemusíš mě přemlouvat.´skočila viola své mámě do řeči.,Pojedu ráda.´
,To je skvěl.´usmála se její matka.,Tak tě čekám za 5 minut dole.´
Viola jenom přikývla a její matka se šla upravit do koupelky. Jakmile odešla Viola šla k oknu a rychle ho zavřela. Dala tím sama sobě najevo, že když to bej něj šlo před tím, půjde to i teď.
,Tak jedém.´zakřičela Zora a vletěla do Violina pokoje.
Viola nasadila usměvavou masku a doufala, že se jí nálada díky dnešnímu večeru zlepší. A měla pravdu. Už dlouho spolu všichni nikde nebyli a jsem to prospělo zase si někam společně vyrazit.
V kině byli na nějaké animované rodinné komedii, u které se pořád smáli. Potom vyrazili do obchodů, aby si koupili něco na sebe. Viola si koupila nové černé, krajkové, letní šaty a balerínky, které se jí k novým šatům perfektně hodily.
Nakonec se ještě zastavili v restauraci na večeři , takže když se vrátili domů Viola už chtěla jenom spát. Před tím si ale ještě dala sprchu, protože se jí nechtělo ráno vstávat dřív.
Na Luciana si po celý večer nevzpomněla, zakázala si to, dokud zase neležela ve své posteli a nesledovala hvězdy přes zavřené okno.
Vstala z postele a šla k oknu, které otevřela. Posadila se na parapet a chvíli pozorovala tmavě modré nebe plné zářivých hvězd. Ale potom jí začala být zima, takže okno přivřela a vrátila se do postele. Znovu se zadívala na hvězdnou oblohu a začala přemýšlet nad krásou vesmíru . . . . . A na křídlech hvězd brzy usnula.

Jasper- funny

7. června 2009 v 10:29 | Irma Corwin |  Fotky
Jackson


Pro ty, kdo nevědí, tak je to Jackson s chlápkem, kterej ho hrál v parodii na stmívání



A tady máme jeden seznam na nákup :-)

9.kapitola- Lepší

6. června 2009 v 11:26 | Irma Corwin |  Příteli můžeš věřit
Seděli na Violině posteli a mlčeli. Poslouchali, jestli je v domě klid, jestli mohou mluvit bez toho, aby je někdo rušil.
,Je klid.´řekl tiše Lucian.
,Tak mluvte!´přikázala mu Viola.
Lucian dělal, jakoby si nevšiml jejího panovačného tónu. Nebyl zvyklá na to, aby mu někdo rozkazoval. Asi jí bude muset ukázat, že ten dominantní je tu on.
,Nedělej, že tě to nezajímá.´usmál se.,Zeptej se na co chceš.´
,Už půjdete?´zeptala se znuděně.
Lucian ztuhl, už to vážně přehnala. Měl chuť jí prokousnout hrdlo a vysát její horkou, chutnou krev. Zastavit její, tak krásně a rytmicky bušící srdce . . . . a stačilo by k tomu tak málo, jen se naklonit. Neunikla by mu . . . ale to nemohl udělat, ne teď.
Velice rychle se k ní naklonil a do ucha jí zašeptal:,Tohle už nedělej!´
Závan Lucianova ledového dechu vyvolal na Violině krku husí kůži.
,Já se vás nebojím´řekla, ale snažila se přesvědčit hlavně sebe, protože Lucian jí nevěřil.
,Možná bys měla.´řekl a odsunul se od ní.
Viola se zatřásla a nejen zimou. Lucian se vítězoslavně usmál.
,Už raději půjdu.´řekla a lidskou rychlostí se vydal k oknu.
,Mám jednu otázku.´řekla tiše Viola a uhnula před jeho zkoumavým pohledem.
,Mluv!´přikázal jí a opřel se o parapet.
,Proč se se mnou pořád vídáte? Proč jste milý a hodný . . . . a pak zase hrůzu nahánějící a zlý?´ptala se zamyšleně.
,Já ani nevím.´řekl jakoby o tom teď neuvažoval.
,Možná.´začala Viola a šla k Lucianovi.,Možná by bylo lepší, kdybychom se už nevídali . . . ´
Lucian se na ni na okamžik udiveně podíval a pak jeho výraz opět zchladl a vyhasl.
,Pokud to tak chceš . . . . ´řekl, oči sklopené k zemi.
,Díky. ´řekla a lehce se dotkla hřbetu jeho ruky. On však okamžitě ucukl.
,Kdyby sis to rozmyslela.´řekl a zvedl oči od země.,Najdeš mě . . . . ´
,Ne!´přerušila ho, když mu položila ruku přes ústa.,Ne.´
Lucian se zamračil.
,Tak tedy sbohem.´řekla s špičkami prstů jí pohladil po tváři.
Viola se nebránila, nebylo jí to nepříjemné. V podstatě se jí to líbilo. Ale přes to nezapomínala na to, že se s ním právě loučí a na to, jak moc je nebezpečný.
Ačkoliv by to nikdy nikomu nepřiznala věděla, že jí bude Lucian chybět. Už si na něj tak nějak zvykla. I za tu krátkou chvíli jí tak nějak přirostl k srdci.
Prolezl oknem a naposledy se na ní podíval. Pak mrknutím oka zmizel v temném křoví.
Viola popošla k oknu a zavřela ho. Lehla si do postele a objala svého medvěda Nathaniela. Nemohla si pomoct, bylo jí smutno.
Zachumlala se pod peřinu a snažila se usnout, ale nešlo to. Kdykoliv zavřela oči, viděla ho před sebou. Viděla ho, jak se směje a pak se na ni smutně dívá. Viděla ho, jak jí zdvořile nabízí doprovod i jak se sklání u jejího krku.
Viděla v něm nebezpečného predátora, ale i přítele, kterému může věřit.
Nakonec ji spánek přemohl, ale až brzy ráno. A sny, které se jí po dobu spánku zdály byly plné krvelačných upírů lačnících po její krvi. V těch snech se objevoval i Lucian, ale on ji před ostatními, kteří ji chtěli ublížit chránit.
Všechno jí to hrozně mátlo . . . .

Petice pro dopsání Midnight sun

4. června 2009 v 17:15 | Irma Corwin |  +Stmívání(Twilight)+
Tak lidičky, určo víte, jak to s midnight sun je . . . . no a teď máte možnost to ovlivnit s pomocí petice. já jsem se samozřejmě už taky zapojila . . . . . .
takže, připoj se a klikni sem

green day- 21 guns

2. června 2009 v 13:15 | Irma Corwin |  Ostatní
Tak, jak už jsem vám psala koupila jsem si nocé CD green day a taky jsem vám psala, jaké songy se mi z toho CD líbí . . . . no a tady je text k písničce 21 guns, která se mi líbí ze všeho nejvíc . . .


Do you know what's worth fighting for
When it's not worth dying for?
Does it take you breath away
And you feel yourself suffocating?
Does the pain weight out the pride?
And you look for a place to hide?
Did someone break your heart inside?
You're in ruins

One, 21 guns
Lay down your arms
Give up the fight
One, 21 guns
Throw up your arms into the sky
You and I

When you're at the end of the road
And you lost all sense of control
And your thoughts have taken their toll
When your mind breaks the spirit of your soul
Your faith walks on broken glass
And the hangover doesn't pass
Nothing's ever built to last
You're in ruins

One, 21 guns
Lay down your arms
Give up the fight
One, 21 guns
Throw up your arms into the sky
You and I

Did you try to live on your own
When you burned down the house and home?
Did you stand too close to the fire?
Like a liar looking for forgiveness from a stone

When it's time to live and let die
And you can't get another try
Something inside this heart has died
You're in ruins

One, 21 guns
Lay down your arms
Give up the fight
One, 21 guns
Throw up your arms into the sky
You and I