Jestli odejdeš, půjdu s tebou. Jestli zemřeš, vem mě s sebou.

3.kapitola

21. srpna 2010 v 11:12 | Irma Corwin |  Ztracené vzpomínky
Stála jsem v tmavé místnosti opřená o zavřené dveře a hlavou mi vířily stovky myšlenek. Jak mě zná? Co ode mě? Co mělo znamenat to před nemocnicí? Proč mi říká drahoušku?

Rozsvítila jsem světlo a rozhlédla se po pokoji, byl celkem velký a laděný do smetanové barvy. Byla tu bělomodrá koupelna, zelenobílá ložnice a smetanový obývací pokoj a také tu byl prostorný balkón. Vyšla jsem na něj a dívala se na to povědomé a přesto vlastně cizí město.

Nemohla jsem si pomoct, ale měla jsem takový zvláštní pocit bezpeční, když jsem věděla, že se o mě Camila postará. A proto jsem také došla k názoru, že jsme se opravdu znali.

Ještě chvíli jsem jen tak stála na balkóně a kochala se výhledem na město a potom jsem šla zpět do pokoje.
Teprve teď mi došlo, že mi tu Demetri nechal ty kufry, zjevně v nich bylo moje oblečení, takže jsem je otevřela a opravdu tu bylo oblečení, boty, kabelky, kosmetické taštičky a taštička s drogerií.

Jelikož jsem se cítila opravdu strašně jen v županu a nemocničním oblečení, rozhodla jsem se dát si sprchu. Připadalo mi divné, že jsem si nevšimla, že by se po mě cestou na pokoj někdo nějak divně díval.

Dala jsem si tedy rychlou sprchu a zabalená v ručníku jsem se vrátila ke kufrům. Vůbec jsem neměla ponětí, co si na sebe vzít, takže jsem si oblékla černé džíny, bílé tílko a černé baleríny. Potom jsem si vysušila vlasy, dala si make-up a lehce si obtáhla oči černou tužkou, nakonec jsem si řasy nalíčila řasenkou a konečně jsem byla se svou vizáží spokojená.

Vrátila jsem se do obývacího pokoje a zapnula si velkou televizi. Bohužel mi ale všechny programy připadaly nezajímavé, takže jsem jen tak přepínala programy a nakonec jsem to nechala na nějaké hudební stanici, u které jsem později usnula.

Probudila jsem se okolo poledne, protože slunce bylo vysoko na obloze. V ruce mi vibroval mobil. Otevřela jsem ho a hovor přijala.

"Ano?"zeptala jsem se rozespale.

"Jane, drahoušku. Já jsem tě probudila? To jsem nechtěla. Jen mě zajímalo, jak ses zabydlela?"chrlila ze sebe Camila.

"To vůbec nevadí, stejně už bych měla vstávat."řekla jsem, ale upřímně řečeno se mi vstávat vůbec nechtělo.

"Dobrá, tak se hezky bav a brzy se uvidíme."rozloučila se Camila a ukončila hovor.

Vstala jsem a zamířila do koupelny, abych zjistila, jak vypadám. Učesala jsem si vlasy a trochu poupravila líčení a dál jsem to nijak neřešila.

Ozvalo se zaklepání a já jsem šla otevřít. Za dveřmi stál poslíček s dopisem v ruce.

"Dobré odpoledne."pozdravil. "Paní Camila vám posílá dopis."

"Díky."řekla jsem a dopis si od něj vzala. Zavřela jsem dveře a otevřela dopis. Byla v něm kreditní karta, PIN kód a vzkaz: "Hezky se bav."

Usmála jsem se a kartu dala do kapsy u kalhot, do druhé jsem dala mobil, zamkla pokoj a šla ven. Klíče od pokoje jsem nechala v recepci.

Neměla jsem ponětí, kde by tu mohli být obchody nebo nějaké obchodní centrum, takže mi na recepci zavolali taxi.

"Kam to bude?"zeptal se dost neomaleně postarší řidič taxíku.

"Do nejbližšího obchodního centra."rozkázala jsem a taxík se rozjel. Asi za deset minut jsme dorazili na místo určení.

"Musím si vybrat peníze."upozornila jsem taxikáře, když jsme zastavili na parkovišti.

"fajn, ale jdu s váma."přikývl muž. Byl mi strašně nepříjemný a už jsem se těšila, až odejde.

Vešli jsme do budovy a došli k nejbližšímu bankomatu. Tam jsem vybrala peníze, dala je taxikáři a on s úsměvem odešel.

Začala jsem bloudit po obchodním centru a dívala se na věci vystavené ve výlohách, ale nic mě nijak zvlášť nezaujalo. Navíc jsem začínala mít pocit, že vlastně nemám ponětí o tom, kde jsem, takže jsem došla k nejbližší kavárně a okamžitě do ní zašla. Posadila jsem se na béžovou sedačku a u milé servírky jsem si objednala latte a medovník.

Zrovna jsem ochutnávala Latte, když si vedle mě sedl Samuel. Udiveně jsem se na něj podívala.

"Co tu děláte?"zeptala jsem se a položila sklenici na stůl.

"Dostal jsem chuť na kafe."usmál se. "Navíc jsem si chtěla koupit novou košili."jen jsem přikývla a dál jsme to nijak nerozebírali.

"Nebude vám vadit, když se tu dám kafe?"zeptal se s nevinným pohledem.

"Samozřejmě, že ne."usmála jsem se a Samuel si objednal espreso s mlékem.

"Neměla byste ještě být v nemocnici?:"zeptal se najednou. Málem mi zaskočil medovník, který jsem právě jedla.

"Měla, ale nelíbilo se mi tam, takže jsem odešla."zalhala jsem. Ale ve skutečnosti to byla pravda, takže jsem v podstatě nelhala.

"A kde teď bydlíte?"zajímal se.

"V Hiltonu."

"A už víte něco víc o tom, jak se jmenujete a tak podobně?"začal opatrně.

"Ne, bohužel. Prozatím jsem stále Kristy."a Jane, dodala jsem sama pro sebe.

"To mě mrzí. Musí to být strašné nic si nepamatovat."řekl s lítostí.

"Doufám, že se mi paměť brzy vrátí … I když, možná je lepší, že jsem to zapomněla."přemýšlela jsem nahlas.

"A možná máte někde nádhernou rodinu, která vás postrádá."zauvažoval.

"I kdybych měla, nepamatovala bych si je."oponovala jsem mu.

"Ale tohle všechno jsou jen úvahy."zasmál se. Potom jsme si dál povídali o něm, ale jen chvíli, protože se mu to moc nelíbilo.

"Tak mě napadlo, nechceš svést do hotelu?"zeptal se, když jsme odcházeli z kavárny. Nutně si předtím ještě stihl vydupat, že platí.

"To není potřeba."odpověděla jsem.

"A víš vůbec, kde je Hilton?"ptal se s úsměvem, tentokrát škodolibým.

"Ty vážně hodně toužíš po tom mě odvést, viď?"ujasňovala jsem si. Jen přikývl a tak jsme zamířili k parkovišti. Tam jsme šli k černému Audi R8 (pozn.já a Camča máme rádi Audi. Ale tady si Camillka vydupala, že chce R8, já jsem totiž navrhovala A8. :-D) a nasedli do něj. Rozjeli jsme se k hotelu, ale ani jeden z nás nemluvil. Jen jsme se na sebe usmívali.

"Díky"poděkovala jsem mu na parkovišti před hotelem.

"Není zač."usmál se. "Mohli bysme si to zase zopakovat."navrhl s nadzvednutým obočím.

"Uvidíme."řekla jsem nerozhodně a odešla do hotelu. V recepci jsem si vyzvedla klíče a šla jsem do svého pokoje. 
 


Anketa

Byl/a jsi tu?

Klik 100% (370)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama